Budování československé územní správy v letech 1918-1920

Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit zejména vývoj ve výše zmíněných letech. Abychom pochopili, jaké důvody vedly k zavádění určujících opatření, je třeba zaměřit se na období před vznikem republiky, tedy na období, kdy země, které posléze utvořily Československo, byly ještě součástí Rakouska-Uherska. Podrobně se v této práci věnuji nejen časovému úseku 1918-1920, ve kterém se rozhodovalo o budoucí podobě územní správy nově vzniklé republiky, ale i příčinám, které k jednotlivým rozhodnutím vedly. Pozornost rovněž věnuji období První světové války, během níž se začaly souvisleji formovat představy o vzniku budoucího státu, zejména se jedná o snahu budoucího prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, získat mezinárodní uznání Československa prostřednictvím dohod a deklarací, které podrobně analyzuji. Vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 je pro tuto práci stěžejním momentem. Se vznikem státu úzce souvisí skutečnost, že Československo mělo své území nároky, které hodlalo prosazovat na úkor okolních států, které samozřejmě měly záměry zcela opačné. Této problematice se proto podrobně věnuji, neboť až do konečného určení hranic Pařížskou mírovou konferencí nebylo zcela zřejmé, na jakém území může československá státní správa vůbec působit. Pro celé období existence předválečné Československé republiky, je takzvaný Versailleský mírový systém naprosto stěžejním, neboť právě na jeho základě Československo formálně vzniklo a naopak v důsledku jeho porušení posléze zaniklo. Podstatou samotné práce je pak zejména období, které nastalo po mezinárodní konferenci, potvrzující územní celistvost Československa. V této části se především zabývám vznikem a činností Národního výboru československého, vznikem ústavy a dalšími normami, které československou územní správu v jejích počátcích vytvářely.