Černý les I. a II.

Obě přírodní rezervace byly vyhlášeny v roce 1970. Nacházejí se v katastrálním území obce Šilheřovice v severozápadní části stejnojmenného lesa. Předmětem ochrany jsou zachovalé acidofilní bučiny pralesního charakteru, nejstarší v okrese Opava. Přirozený bukový porost je tvořen starou, nepravidelně prosvětlenou dubovou bučinou s převahou tvárného buku. Tento porost s velkou genofondovou hodnotou, dříve typický pro Slezskou nížinu, je v této oblasti již velmi vzácný. Les tvoří buková kmenovina ve stáří 100 až 150 let. Na světlinách se objevují lípy, habry, kleny, ojediněle duby. Roste zde také kolem 400 druhů hub. Ze vzácných živočichů jsou to dnes již ojediněle se vyskytující obojživelníci, jako je čolek velký, ropucha velká a jiné žáby. Z hojných druhů ptactva pak čáp černý, chráněný létající savec netopýr stromový a v některých pevnůstkách pobývající netopýr černý.

Obě rezervace jsou zařazeny do seznamu NATURA 2000 s hlavním předmětem ochrany páchníka hnědého. V téměř tisícihektarovém lese se nachází známá Bažantnice.

Přírodní rezervace Černý les I.    

Na celé ploše chráněného území převládají dubové bučiny asociace Carici-Quercetum, typické pro Ostravskou pánev, s příměsí lípy, habru obecného, břízy bělokoré, javoru klenu a modřínu opadavého. V bylinném patře dominuje ostřice třeslicovitá. Na lokalitě se vyskytují dva vzácnější druhy střevlíkovitých brouků – Cychrus attenuatus, indikující přirozené chladnější lesy a Abax carinatus. Dále se zde vyskytují některé běžnější, především lesní druhy střevlíků – střevlík fialový, kožitý a zahradní, střevlíčci Pterostichus burmeisteri, niger, oblongopunctatus a Abax parallelepipedus. Za zmínku stojí pozorování krutihlava obecného.

Přírodní rezervace Černý les II.

Jádro rezervace tvoří buk lesní, dub letní, habr obecný, doplňuje je bříza bělokorá a ojediněle jedle bělokorá. V bylinném patře rostou některé regionálně ohrožené druhy vyšších rostlin, např. ostřice chlupatá a brčál menší. 250 let starý pralesovitý porost je zvlášť příhodným stanovištěm pro vyšší houby, vázané na různé fáze odumírání a rozkladu dřevní hmoty.

Mezi význačné druhy patří mozkovka rosolovitá, závojenka dvoubarvá, závojenka buková, houžovec medvědí, bedlovnice zlatá, kukmák vláknitopochvatý nebo hvězdovka smrková. Tlející dřevo a stromové houby jsou biotopem neobvykle pestré entomofauny, na niž v potravním řetězci navazují netopýři. K nejcennějším patří netopýr stromový, dále netopýr parkový, netopýr velký a netopýr černý. Všechny tyto druhy patří mezi silně ohrožené. Zajímavý je taky výskyt netopýra Brandtova, zařazeného mezi ohrožené druhy. Celkem bylo pozorováno 10 druhů netopýrů a z chiropterolo­gického hlediska (nauka o netopýrech) se jedná o lokalitu středoevropského významu. Z ptáků, vedle běžných druhů, v porostech hnízdí hýl rudý a na okraji rezervace čáp černý.