Zemědělství

Hlučínsko je zemědělským regionem. Převážná většina venkovských lidí na Hlučínsku se také zemědělstvím živila. Veliká část obyvatel pracovala na panských dvorech, malá část také u sedláků. Většina půdy patřila velkostatkářům, kteří rozhodovali o všem, co se na vesnicích dělo. Tak tomu bylo až do roku 1807, kdy nastaly viditelné změny. Nejdůležitějším bylo vyhlášení tzv. „Říjnového ediktu“, kterým bylo zrušeno dědičné poddanství sedláků. Nebyly jím však zrušeny roboty a jiné povinnosti. Poměr mezi sedláky a velkostatkáři měl uspořádat další edikt, zvaný regulační v září 1811. Ten však byl vydán jen proto, aby sedláci pomohli vyhnat z Pruska francouzská okupační vojska. Proti nově zavedeným reformám zahájily v létě 1815 reakční kruhy junkerů (velkostatkářů) ve Slezsku zuřivé tažení. V roce 1816 se junkeři domohli zvláštní deklarace, podle níž se mohla vykoupit jen malá část sedláků a to za velikých obětí finančních a se ztrátou jedné třetiny až jedné poloviny vlastní půdy. 

Související publikace

• Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742 - 1960
• Prajzáci II. aneb Hlučínsko ve staronové vlasti 1920 - 1938