Průmysl

Rozvoj průmyslu na Hlučínsku začal probíhat během 18. a poté převážně v 19. století. Mezi největší zaměstnavatele se stala například továrna na zpracování lnu v Chuhelné, dále Důl Anselm s těžbou uhlí v Petřkovicích nebo v Dolním Benešově firma Holuscha, továrna na kotle a radiátory (dnešní Armatury).

Průmysl v roce 1930

Podrobnější přehled z roku 1930 nám udává, že největším zaměstnavatelem na Hlučínsku bylo hornictví, ve kterém pracovalo přes 2 500 osob. Byly zde i menší závody a dílny - pekařské, kovářské, kolářské, krejčovské, obuvnické, dále 2 cihelny v Hněvošicích a Malých Hošticích nebo cementářství a kamenosochařství v Malých a Velkých Hošticích. V Oldřišově byl lihovar a v Sudicích strojová pletařka. Dále se zde nacházely dva kamenouhelné doly Anselm a Oskar v Petřkovicích a několik větších závodů – tabáková továrna v Chuchelné, 18 závodů kamene a zemin, 11 pískoven, kamenolom v Kozmicích, cihelny v Hlučíně a v Kravařích a 4 výrobny cementového zboží,

a to v Hlučíně, Kravařích, Ludgeřovicích a Píšti. Z kovoprůmyslu se zde nacházela strojírna a slévárna v Dolním Benešově a dílna na výrobu zemědělských strojů ve Štěpánkovicích. Bylo zde také několik parních pil. Z potravinářského průmyslu stojí za zmínku z této doby sodovkárny v Hlučíně a Kravařích a z textilního průmyslu pletárna a punčochárna v Hlučíně nebo dílna na tkaní koberců v Petřkovicích. Dále zde působila knihtiskárna a knihařství v Hlučíně, kožedělní dílna v Hlučíně a koželužna v Dolním Benešově. Rozšířeny byly i stavební živnosti, v řadě obcí byli stavební a tesařští mistři, ve Štěpánkovicích byl i studnař. Podrobný přehled průmyslových podniků z roku 1930 naleznete v obrazové příloze.

Související publikace

• Julius Bühler, architekt knížete Karla Maxe Lichnowského
• Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742 - 1960
• Prajzáci II. aneb Hlučínsko ve staronové vlasti 1920 - 1938