Cisterciácký řád v Bolaticích

V první písemné zmínce o obci Bolatice se uvádí, že v dopise papeže Inocence IV. vyhotoveného 18. 12. 1250. v Lyonu, se území obce odkazuje cisterciáckému klášteru na Velehradě. O obci se zmiňuje v roce 1265 i olomoucký biskup Bruno při placení desátků a smlouvě s opatem Velehradským. Správním centrem statků tohoto kláštera na Opavsku byly Stěbořice. Husitství zatřáslo majetkovou držbou velehradských cisterciáků a Bolatice v té době získal Jindřich z Děhylova. Získat zpět Bolatice z držení se klášteru nepodařilo ani od dalšího držitele, Otíka z Rohova. Až pobělohorské poměry umožnily návrat cisterciáků do Bolatic. V létech 1674 - 1694 působil v obci frýdecký rodák, Kristián Bohumír Hirschmenzel, jeden z našich význačných barokních spisovatelů a  známý polyhistor cisterciánského řádu Velehradského jako administrátor statku a fary Bolatice.

Roku 1682 navštívil Bolatice polský král Jan Sobieský s vojskem, když táhl na pomoc Vídni obležené Turky. Kostel postavený v  Bolaticích r. 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavu, polskému patronovi, právě na paměť této události. Pro důstojné bydlení proboštů vystavěli cisterciáci v  Bolaticích v roce 1724 - 1748 ranně barokní zámek s kamenným portálem. V tomto období postavili také barokní kapli Panny Marie a posléze menší barokní kapli sv. Jan Nepomuckého. V roce 1721 měli cisterciáci v Bolaticích 9 zahrad, krčmu a dvůr. Žilo zde 25 sedláků, 26 zahradníků, 6 domkařů a 10 podruhů. Po zrušení velehradského kláštera prodal Pruský stát Bolatice 9. listopadu 1784 bratrům baronům Eugenovi a Aloisovi Hennům z Henneberku za 41 000 tolarů.