II. světová válka

V září roku 1938 vypukla v Evropě II. světová válka a již 8. října bylo Hlučínsko na základě Mnichovské dohody obsazeno německou armádou. Bylo připojeno k tzv. „Altreichu“ (Staré německé říši), jako součást Pruského Slezska, nikoliv Protektorátu Čechy a Morava. Hlučínsko se navíc nestalo součástí sudetské župy, jako ostatní německá území ve Slezsku, ale bylo administrativně přičleněno k okresu Ratiboř a vládnímu obvodu Opolí.

Nejtíživější povinností byla služba mužů v německé armádě, což si vyžádalo velké lidské oběti, strádání a stovky mrtvých. Na pracovní místa nastupovaly ženy, mladiství, důchodci a váleční zajatci. Ušetřeni byli pouze horníci, kteří byli nezbytní pro chod válečného hospodářství. Nedostatek pracovních sil, množící se úmrtní oznámení, přídělový systém, udavačství a obviňování zanechalo na obyvatelstvu rozsáhlé sociální trauma.

Území Hlučínska bylo zbaveno ustupujících německých vojsk v poslední fázi Ostravské operace, tj. v období od 28. 3. do 1. 5. 1945. Osvobozovací boje si vyžádaly tvrdou daň na lidských životech (2 000 padlých rudoarmějců, 2 500 civilistů), tak velké materiální škody (6 089 zničených a poškozených budov, tj. cca 60%). Město Hlučín vyvázlo z válečné vřavy poměrně lehce. Německá armáda ho vyklidila, takže 29. dubna 1945 sem vstoupila sovětská armáda bez odporu. Stovky obyvatel byly před frontou nuceně evakuovány nebo odešly z vlastního rozhodnutí směrem na západ a po skončení války se vracely z Moravy, z Čech či dokonce až z Bavorska.

Za celou dobu II. světové války narukovalo z Hlučínska k německé armádě cca 12 000 mužů. Na 5 000 se vrátilo zraněných či zmrzačených, na 3 000 se nevrátilo vůbec.

Související publikace

• Češi ve wehrmachtu
• Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742 - 1960
• Prajzáci II. aneb Hlučínsko ve staronové vlasti 1920 - 1938