Sčítání lidu, statistiky

Na počátku 80. let 18. století bylo na Hlučínsku cca 12 000 obyvatel. Ve městě Hlučíně jich bylo asi 900, v Benešově 340 a Sudicích 770.

Sčítání lidu v roce 1921

Snad nejvýznamnější událostí po připojení Hlučínska k ČSR bylo sčítání lidu z 15. 2. 1921. Pro proněmecké kruhy to byla příležitost přeměnit toto sčítání v jakýsi plebiscit, zda si Hlučíňané přejí či nepřejí setrvat v rámci ČSR nebo alespoň dosáhnout toho, aby zde ustálily jazykové, školské a politické poměry k uspokojení požadavků německé menšiny. Sčítání bylo na Hlučínsku prováděno tzv. popisnými archy, které vyplňoval a podepisoval sčítací komisař sám. Měl postupovat na základě výpovědí a osobních dokladů. Ze 47 263 občanů se přihlásilo k moravské nebo české národnosti 39 209, tj. 82,95%. K národnosti německé 7 707, tj. 16,30%, k polské 309, tj. 0,65% a k ostatním národnostem 38, tj. 0,08%. V těchto počtech nebyly zahrnuty obce Hať a Píšť, neboť ty připadly k ČSR až v březnu 1923.

Sčítání lidu v roce 1930

Sčítání lidu probíhalo k 1. 12. 1930 a probíhaly opět za pomoci sčítacího komisaře, který formuláře sám vyplňoval. Národnost byla určována objektivním znakem mateřského jazyka a subjektivní národní vědomí mohlo být vzato v úvahu jen u osob dvojjazyčných, tj. mluvících od útlého mládí dvěma mateřskými jazyky nebo u osob, které si osvojily jiný jazyk tak dokonale, že se stal jejich mateřským.

Na Hlučínsku bylo nakonec přihlášeno z 53 410 čsl. státních příslušníků 49 316, tj. 92,3% k národnosti československé a pouze 4 008, tj. 7,5% se přihlásilo k národnosti německé. Ve statistických zprávách se již neuvádělo, že z osob, hlásících se, či lépe řečeno ve zdrcující většině přihlášených k národnosti československé, se původně hlásilo 39 010 osob, tj. 79,1% k národnosti moravské. V Bělé zůstal s německou národností pouze jeden občan, v Darkovičkách a Strahovicích 2, v Darkovicích a Hněvošicích 4, ve Služovicích 5, v Zábřehu 6…

Nejvíce Němců bylo přihlášeno vyjma německých Sudic a Třebomi v Hlučíně 517, v Kravařích 357, v Ludgeřovicích 178, v Malých Hošticích 151, v Petřkovicích a Štěpánkovicích po 131… V době sčítání zde bylo 1 316 cizinců do statistik nezahrnutých, většinou šlo o říšskoněmecké státní příslušníky.

Související publikace

• Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742 - 1960
• Prajzáci II. aneb Hlučínsko ve staronové vlasti 1920 - 1938