P. Cyprián Lelek

* 20. 10. 1812 Dolní Benešov – 26. 4. 1883 Hlubčice

obrozenecký kněz

Cyprián Lelek se narodil 20. října 1812 v Dolním Benešově jako prvorozený syn měšťana a kožešníka Jiřího Lelka a Barbory Kladivové. V deseti letech jej rodiče poslali do Opavy, aby se na hlavní škole naučil německy, a tak se připravil na gymnaziální studia. Po absolvování šesti tříd opavského gymnázia Lelek přestoupil na katolické gymnázium v Hlubčicích, kde po dvou letech maturoval s vyznamenáním. Ve studiích pak pokračoval v katolickém semináři ve Vratislavi, kde měl na jeho české sebeuvědomění vliv Jan Evangelista Purkyně.

Na kněze byl Cyprián Lelek vysvěcen v Poznani roku 1835. Tehdy se také stal kooperátorem v Bavorově a o dva roky později i v Oldřišově. Poté působil deset let (1839–1849) jako kaplan v blízkosti svého rodiště, v Hlučíně. Pro svou politickou angažovanost v přelomovém roce 1848 byl Lelek postižen přeložením z Hlučína zpět do svého prvního působiště v Bavorově. Jako mluvčí pruských Moravců byl zvolen nejprve poslancem ratibořského okresu do pruského sněmu v Berlíně 

a v následujícím roce, po tragické smrti kontroverzního politika Felixe Lichnovského, i poslancem frankfurtského parlamentu. Místa duchovního správce, byť jen malé expozitury ve Vodce, se Cyprián Lelek dočkal až po dvaceti letech svého kněžského působení, v roce 1855. I když ve zdejší farnosti, vedené Lelkovým spolužákem a přítelem Alexandrem Kinnerem, žilo obyvatelstvo národnostně smíšené a možnost jeho buditelského působení byla omezená, svou polohou mu nové působiště umožnilo pravidelné docházení do Krnova a Opavy v rakouském Slezsku. Stál se významným dopisovatelem českých novin - Opavský besedník a Opavský týdeník.

Pedagogické snahy Cypriána Lelka, jako školního inspektora, ovlivnila skutečnost, že obecné školy podle pruských školských zákonů z roku 1842 podléhaly dohledu církve a bylo na  nich povoleno vyučování slovanských jazyků. Děti tzv. Moravců se s pomocí jeho metodiky naučily již po roce číst, což jim při výuce němčiny trvalo nepoměrně déle. Právě pro ně Cyprián Lelek napsal „Slabikář a čítanku pro menší dítky“. První vydání vyšlo koncem roku 1844 a bylo v pruském Slezsku uznáno za oficiální učebnici škol s převahou etnicky českého obyvatelstva až do roku 1873. Méně úspěšný byl Cyprián Lelek jako autor čítanky „pro dospělejší mládež“, určenou pro věk od 10 do 14 let. Ta zůstala jen v dodnes nenalezeném rukopise. Druhou vydanou školní publikací Cypriána Lelka se tak stal „Opis Slézka“ (1846), jako jakási obdoba vlastivědy Slezska do rozdělení země v roce 1742.

S vychovatelskými záměry Cypriána Lelka bylo neodmyslitelně spjato šíření české knihy mezi žactvem prostřednictvím českých školních knihoven, zakládaných ve všech místech jeho kněžské působnosti, včetně propagace českých kalendářů a časopisů mezi farníky. České knihy mu pro knihovny na Hlučínsku posílala Umělecká beseda v Praze. V roce 1846 vydal první a zároveň poslední sešit českého měsíčníku „Holubice“ určený pruským Moravcům. Dále si předsevzal napsat „Pravopis český pro slezské Moravany“, ve kterém chtěl objasnit rozdíly mezi spisovnou češtinou a slezským dialektem. V souvislosti s tím navázal korespondenci s Vincencem Praskem jako autorem „Praktického pravopisu s mluvničkou a cvičných úloh z přísloví a pořekadel pro školu a dům“.

Další zálibou Cypriána Lelka, plně v duchu převládajících trendů mezi českými venkovskými intelektuály, bylo sbírání národních písní a zvyků. I proto pozval roku 1843 na návštěvu do Hlučína a Opavy známého národopisného badatele Františka Sušila. Jen díky Sušilovi dnes vděčíme za otištění alespoň dvaceti textů slezských písní z velké sbírky (údajně 600) nápěvů sebraných Lelkem. Za své zásluhy měl být Cyprián Lelek jmenován čestným radou arcibiskupské konzistoře.

Cyprián Lelek zemřel náhle v Hlubčicích 26. dubna 1883. Jeho ostatky byly 30. dubna 1883 uloženy do rodinné hrobky Lelků ve Vodce. V současnosti jméno a odkaz Cypriána Lelka žije dál, nejen díky tomu, že byla na jeho rodný dům umístěna pamětní deska a ve středu rodného města 25. června 1922 Maticí opavskou odhalen za účasti slezského zemského prezidenta Josefa Šrámka památník. Lelkovo náměstí či ulici dnes najdeme v Dolním Benešově, Hlučíně, Opavě, Kravařích, Krnově. V Dolním Benešově také působí smíšený Pěvecký sbor P. Cypriana Lelka. A Sdružení obcí Hlučínska za kulturní a osvětovou činnost vyvíjenou na Hlučínsku uděluje bronzovou Pamětní medaili C. Lelka.