Bochenek Jan

* 2. 5. 1831 Hlučín – 3. 12. 1909 Berlín

významný malíř

Jan (Johannes) Bochenek se narodil v Hlučíně jako třetí z osmi dětí rodině stolařského mistra (v domě č. 7 na Mírovém náměstí). Pocházel ze skromných poměrů. Jeho malířský talent se projevil již v obecné škole. Tehdejší krajský školní inspektor katolický děkan Richter se snažil prosadit, aby nadaný chlapec mohl studovat. Jeho otec Andreas Bochenek však na to neměl finanční prostředky, a tak mladý Jan po ukončení základní školy přešel k otci do učení. Nadále však kreslil obrázky se svatými a portrétoval známé tváře. S našetřenými 120 tolary se jako 18letý vydal do Berlína na Uměleckou akademii, aby se připravil na uměleckou dráhu. Na živobytí si vydělával kopírováním muzejních obrazů a po večerech vyučoval kreslení.

O prázdninách sám studoval světové dějiny a světové jazyky. Vedle němčiny zvládl italštinu, francouzštinu, latinu i rutinu a litevštinu. V roce 1857 získal první cenu ve výtvarné soutěži, které se mohli zúčastnit absolventi berlínské akademie do 30 let. Tématem soutěžní malby byla „Touha po ráji“. S prvním místem v soutěži byla spojena odměna 1 500 tolarů, které mu umožnily cestu do Itálie.

V Itálii pobyl téměř tři roky a za tuto dobu získal neocenitelnou průpravu. Také se zde seznámil se svou budoucí chotí Agnes von Rollad, se kterou prožil celý život. V Itálii se také seznámil se skupinou německých nazarénistů F. Overbeckem, J. J. Schnorem a polským malířem J. Malenským. Od té doby se stal Bochenek jedním z posledních úspěšných vyznavačů nazarénského směru. Italština se mu stala druhým mateřským jazykem a blízká mu byla i latina. Uměl zpaměti všech 14 000 latinských veršů z Danteho Božské komedie a také se latinsky modlil. Jan Bochenek byl vychován v hluboce věřícího katolíka. Svůj rodný kraj ctil a měl zde mnoho přátel. Ve stáří ho to stále více táhlo z Berlína do rodného kraje. V posledních 14 letech svého života cestoval každoročně do Štěpánkovic a Sudic, odkud podnikal výlety do okolí a k přátelům. Naposledy byl v Sudicích v červenci 1909. Krátce na to ve věku 78 let zemřel v Berlíně, kde je rovněž pochován.

Bochenkovo rozsáhlé malířské dílo obohatilo mnohé hornoslezské, především však hlučínské farní kostely a zámecké kaple. Nacházíme je v kostelích v Bohuslavicích, Dolním Benešově, Hlučíně, Kobeřicích, Sudicích, Štěpánkovicích. Obrazy v kostelíku sv. Markéty v Hlučíně a v kostele ve Velkých Hošticích se nedochovaly. Jeho díla lze nalézt také v Mariánských Lázních, kde je oltářní obraz v protestantské kapli. K jeho známým obrazům patří např. portrét císaře Vilhema II. jako prince a portrét papeže Pia X. Málo známé jsou portréty, které namaloval vždy, když přijel domů na návštěvu. Jan Bochenek se zabýval vedle malířské tvorby i teoretickými otázkami proporcí, tvarů a krásy lidského těla a zasáhl i těmito studiemi do dějin umění. Česká historiografie však zatím nevěnovala těmto Bochenkovým aktivitám mnoho pozornosti. Jeho díla jsou převážně v cizině (Polsko, Rusko, Německo, Itálie a dokonce Austrálie).

 

Související publikace

• Johannes Bochenek, ein schlesischer Maler