Tomáš Xaverius Laštovka

* 6. 3. 1688 Hlučín - † 1747 Brno

katolický kněz, kazatel, spisovatel

Tomáš Xaverius Laštovka patřil ke generaci horlivých barokních kazatelů působících na přelomu 17. a 18. století. Narodil se 6. března 1688 v Hlučíně. Po teologických studiích působil na několika místech. Od roku 1720 jako farář v Radikově, od roku 1726 jako farář a děkan, s titulem notář apoštolské stolice, v Uherském Hradišti. Zde mu znepříjemňovali život někteří vlivní farníci pohoršení jeho kázáním. Proto se rozhodl odejít na faru do Jaroměřic. Během své cesty na nové působiště však onemocněl a zemřel v Brně roku 1747.

Až po jeho smrti vyšlo tiskem v Trnavě v roce 1748 jediné jeho původní české dílo Čtvrtý článek víry katolické. Že nejde o pouhý překlad, ale o originální dílo, zjistil Josef Vašica. Jedná se o dvanáctidílný cyklus kázání, každý o sedmi kázáních na všechny čtvrtky v postní době. Tématem je rozjímání o utrpení Krista, které pro barokního člověka bylo příležitostí ke konfrontaci s utrpením vlastním. Z každého momentu Kristova utrpení vede spojnice s kazatelovou současností. Pro Laštovku je typické sociální cítění a horlivé vlastenectví. Stojí nekompromisně na straně těch, kdo trpí, nebojí se

ostře kritizovat panstvo a jeho rozmařilost. Vyniká tu Laštovkův důraz na rovnost všech lidí před Bohem. Stěžuje si na úpadek křesťanského řádu, na porušování právního cítění, místo něhož se rozmáhá neprávo, které připouští úplatky na soudech, lichvu, souboje atd.