Zámek v Bolaticích

První písemná zmínka o vsi Bolatice pochází z roku 1250, kdy náležela velehradskému cisterciáckému klášteru. Zadluženost kláštera vedla posléze k rozvrácení jejich majetku na Opavsku a Bolatice se ocitly v držení několika zemanských rodů. Od počátku 16. století byly Bolatice v držení panského rodu Tvorkovských z Kravař. Velehradský klášter si v roce 1538 vymohl u krále Ferdinanda I. privilegium, kterým mohly být Bolatice vyplaceny za zástavu buď klášterem, nebo králem. Zabránilo se tím podobnému osudu, který měly ostatní majetky řádu na Opavsku a zůstaly trvale v rukou šlechty. Roku 1554 získal klášter Bolatice zpět, od Barbory z Německé Lutyně, vdovy po Oldřichu Tvorkovském z Kravař. I poté bylo do počátku třicetileté války nutno občas Bolatice zastavovat, ale vždy je získal zpět.

Ve vesnici stával do 18. století pouze vrchnostenský dvůr. Za administrátora Kristiána Bohumíra Hirschmentzla (katolický kněz, cisterciák velehradského kláštera, spisovatel a správce klášterního majetku v obci), který zde působil v letech 1674 – 1693, byly v tomto dvoře podniknuty rozsáhlé

přestavby. Vznikla kaple s předsíní, uprostřed dvora jedno skladiště na lepší věci, cihelna, pivovar, mlýn, hospoda, dva podzemní sklepy na úschovu piva a vína pro čeleď, tři pece, dvě komory, dva sklepy pro věci ze zahrady a sál ve věži, vše vystavěno z kamene na maltu. Dále byla zbudována velká dřevěná stáj pro dobytek a tři podzemní zásobnice pro uhlí. Dvůr byl tak vybaven stavbami, novými ohradními zdmi a dvěma branami. Mnozí jej nazývali ne dvůr, ale tvrz. Zmínka o sále ve věži se týká nepochybně obytné části dvora a nasvědčovala tomu, že šlo buď o věžovitou obytnou budovu, nebo o věž, přistavenou k původní budově.Další stavební úpravy proběhly v letech 1724 – 1729 za opata Josefa Malého. Podle písemných zpráv byla v Bolaticích postavena rezidence s pěknými obydlími a klenutými a prostornými chlévy, vše v hodnotě 3 000 zlatých. Barokní rezidence (zámek) byla jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu s architektonicky hodnotnými kamennými portály (nad portálem je vytesán znak velehradského kláštera) a s mansardovou střechou. Na nový zámek pak navázal velký park.

Po válkách s Pruskem v letech 1740 - 1742 byly Bolatice spolu s celým Hlučínskem připojeny k Prusku. V majetku velehradského kláštera však zůstaly až do jeho zrušení dne 27. září 1784. Poté je získal Pruský stát a hned je prodal za 41 000 tolarů Eugenovi a Aloisovi Hennům, baronům z Henneberku. Henneberkové vlastnili Bolatice do 19. prosince 1822, kdy jej prodali za 83 054 tolarů Eduardovi Mariovi knížeti Lichnovskému, který jej připojil ke svému panství v Chuchelné. Bolatický zámek poté Lichnovští prodali Václavu Bochýnkovi. Ten jej dal upravit, přičemž bylo zničeno mnoho cenných architektonických detailů, včetně vrchních nástěnných maleb interiérů. Také zámecký park byl postupem doby změněn na malý parčík.

Po roce 1945 získal bolatický zámek Československý stát. V letech 1960 - 1961 byla opravena zámecká fasáda a střecha. Po roce 1975 byl objekt, při rozšiřování národního podniku Juta Bolatice, obestavěn novými objekty, což do jisté míry narušuje historické prostředí, v němž vznikl. Již od roku 1972 se jednalo o důkladné generální opravě zámku. Dnes sídlí v budově Obecní úřad.