Zámek v Hlučíně

První zmínka o hlučínském zámku pochází z roku 1439, kdy vévoda opavský Arnošt I. vydal listinu, kterou dává hlučínský zámek v zástavu panu Hyncíkovi z Vrbna. Předpokládá se, že zámek vznikl na základech pozdně gotické tvrze. V r. 1525 dokončil Bernard ze Zvole rozsáhlé stavební úpravy zámku. Kámen s tímto letopočtem můžeme dodnes vidět v gotickém portálu nad hlavním vstupem do zámku. Během druhé poloviny 16. století byl hlučínský zámek rozšířen a přestavěn v renesančním slohu. Bylo vestavěno prostřední (východní) křídlo s dvorními arkádami, které byly později zazděny. Po požárech v letech 1616 a 1621 byl zámek záhy opraven za účasti italského stavitele J. Vlacha. Poslední velká přestavba zámku, tentokrát v barokním slohu, byla ukončena v r. 1733. Přestavbu prováděl tehdejší majitel panství Karel Antonín Gianini Carpineti. Bylo přistavěno severní a rozšířeno jižní křídlo zámku.

V 19. a 20. století prodělal zámek četné úpravy, které setřely starší slohový charakter stavby. Za napoleonských válek, po porážce Pruska v roce 1807, sídlili na zámku francouzští důstojníci.

Roku 1808 dal nový majitel panství August von Posser-Nädlitz zbořit zámeckou věž a rozebrat kamennou cisternu na zámeckém nádvoří. V roce 1811 došlo k ubourání části jižního křídla. Na zámku rovně působila řada významných umělců. Za všechny vzpomeňme alespoň sochaře Jana Baltazara Jandu a malíře-portrétistu Julia Steina. V roce 1844 získali hlučínské panství Rothschildové. V prvních letech jejich správy panoval na hlučínském zámku čilý umělecký ruch. Později však zájem majitelů o zámek upadal. Rothschildové jej pronajímali různým veřejným institucím - v 60. letech 19. stol. zde sídlil např. pruský soud. V r. 1938 byl zámek Rothschildům zabaven a připadl pod německou komisařskou správu. Ta stavbu prodala v roce 1943 městu Hlučínu, které o ni díky Benešovým dekretům v roce 1946 přišlo. V letech 1945 - 1960 měly v zámku své sídlo soudní orgány a okresní oddělení veřejné bezpečnosti. Po r. 1960, kdy zanikl hlučínský okres, stát dlouho nevěděl jak se zámkem naložit, až jej dal v roce 1985 k dispozici Spotřebním družstvům Praha pro obchodní a učňovskou školu. V roce 1999 odkoupilo zámek město Hlučín.

Předpokladem oživení zámku a navrácení jeho společensko-kulturní hodnoty však byla finančně i technicky náročná rekonstrukce dlouhou dobu zanedbávané stavby, která probíhala v letech 2002 - 2007. Od února 2004 došlo ke zpřístupnění první části zámku pod správou KC Hlučín.

V nových prostorech přivítalo návštěvníky Informační centrum a výstavy s muzejní tématikou. Od roku 2005 došlo ke vzniku samostatné příspěvkové organizace - Muzea Hlučínska působící v těchto prostorách. Ještě v tomto roce následovala další etapa rekonstrukce na vybudování knihovny, včetně prostor pro vedení KC Hlučín. Od ledna 2005 byly již všechny prostory plně funkční a knihovna začala sloužit veřejnosti. Ještě v tomtéž roce započala výstavba veřejného WC a následná rekonstrukce hospodářské budovy, která byla dokončena v polovině roku 2006. Nově vzniklé prostory získalo pro své užívání Muzeum Hlučínska. Od druhé poloviny roku začala poslední část rekonstrukce zámku a to v jeho jižním křídle. Ta byla dokončena v květnu roku 2007. Do nově rekonstruovaných prostor se přestěhoval výtvarný obor ZUŠ Hlučín a z původně plánované vinárny (v přízemí) byl vybudován Zámecký klub pro variabilní využití jak k činnostem KC Hlučín, tak také Muzea Hlučínska. V blízkosti zámku se dnes nacházejí jen malé stopy po původním nevelkém parku.