Národopisné soubory

Historické události Hlučínska utvářely specifickou podobu jeho kulturních projevů. Ve dvacátých letech 20. století vyvrcholily snahy o oživení lidových tradic a folklor se jevil jako jeden z nejdůležitějších nositelů české tradice. Stěžejní představitelkou hlučínského folkloru první republiky byla Ludmila Hořká, jejíž dílo můžeme považovat za první komplexní folkloristickou studii oblasti. Ludmila Hořká sesbírala a zaznamenala stovky lidových písní, graficky zpracovala choreografii řady tanců a neméně významný je také její popis hlučínského kroje. Významné byly také národopisné aktivity Cypriána Lelka z Dolního Benešova.

Během II. světové války se přes všechny tíživé životní podmínky zachoval na Hlučínsku domácí jazyk, kultura i lidová slovesnost. V poválečné době docházelo k intenzivnímu průzkumu a zaznamenávání lidové slovesnosti, písní, tanců, krojů a tradic regionu, a to díky činnosti pracovníků dnešního brněnského Ústavu pro etnografii a folkloristiku Vladimíra Scheuflera, Antonína Satkeho a dále Zdeňky Váchové, Hany Podešvové ze Slezského studijního ústavu v Opavě.

Na konci 20. století se české obyvatelstvo snaží stavět své kulturní aktivity na slovanských kořenech místního obyvatelstva, tradici, folkloru, osvětové činnosti a školství. Po roce 1989 nastává velký rozkvět folklorních aktivit. Docházelo k oživení tradic prezentovaných na městských a obecních oslavách, zakládání nových folklórních souborů, ale i individuálním aktivitám a vzniku nových festivalových tradic. Veškeré aktivity spojené s národopisem se staly podstatnou součástí městských, ale zejména obecních oslav a státních svátků.

Na Hlučínsku působí několik folklórních souborů, jejichž hlavním cílem je uchování lidových tradic, písní, tanců, lidového oděvu, typického hlučínského nářečí atd. Soubory vytvářely programy, ve kterých kladly důraz na užití autentických řemeslných dekorací a tanečních a písňových ukázek, např. Hlučínská svatba, Drani peřa, Co se na Prajzské povědalo, Džedžinum z vrchu na dul atd. K souborům, které začaly propagovat nový dramaturgický přístup, patří Srubek, který navázal na aktivity předchozího štěpánkovického folklorního souboru. V Bolaticích působí folklórní soubory Burianky a Seniorky. Oba tyto soubory vzešly z Borovanky, která fungovala při Základní škole a také vychází z tradic, které šířila a předávala místní rodačka Marie Burianová. V souboru Burianky se angažují také děti, které vystupují s dětskými písněmi, říkankami a pohádkami z Hlučínska. 

K dalším tradičním souborům patří bohuslavické Vlašanky, dolnobenešovské a kravařské Karmašnice, haťský folklorní soubor, Bejatka ze Štítiny (původně z Kravař), do roku 1989 považovaná za soubor s nejautentičtějším hlučínským folklorem. Vedle něj druhotně vznikl i soubor pro děti Malá Bejatka. Na Hlučínsku se kromě již zmíněných souborů, věnují dětskému folkloru ještě soubory Škobránek ve Štěpánkovicích a Májíček při Mateřské škole v Šilheřovicích.

Na Hlučínsku se také konají přehlídky folklórních souborů. Pravidelně se v obci Hať koná co dva roky folklórní festival KOLAJA. Jedná se o festival hlučínských písní, tanců a humorného vyprávění, které probíhají v podání folklórních souborů z Hlučínska, jižního Ratibořska v Polsku a také souboru Bejatka ze Štítiny. Každoročně se také koná v Hlučíně Festival kultury Hlučínska, kde krom folklórních souborů vystupují také taneční soubory, dramatické kroužky nebo hudebníci z Hlučínska.

Historie souborů

Srubek – Soubor byl založen v roce 1979 ve Štěpánkovicích a navazoval na folklórní soubor, který zde působil po II. světové válce pod vedením Josefa Kremera. U zrodu Srubku stáli učitelé Základní školy paní Stanislava Václavíková (1. vedoucí souboru, organizátorka a scénáristka) a manželé Katoličtí a místní členové Sboru pro občanské záležitosti sestry Anelis Nevřelová,

Edeltrauda Kurková a Gisela Václavíková. Původně ženský soubor s doprovodem harmoniky se zaměřil na hlučínský folklór. Později se stal uměleckým vedoucím pan Rudolf (Engie) Kurka, jenž připravoval všechny scénáře pro vystoupení souboru, který byl vítán v širokém okolí pro svůj zpěv a tanec, který byl proložen mluveným slovem. Celé vystoupení mělo přesný komponovaný rámec. Soubor vystupoval na Národopisných folklórních slavnostech v Dolní Lomné, 2x vystoupilo na známém Strážnickém festivalu, či národopisných slavnostech Haťská kolaja či Chodníčcích k domovu v Opavě. Doma soubor vystupuje při tradičních akcích, jako jsou Stavění máje, Pochovávání basy či při zajišťování programů společenským složkám. Během svého dlouholetého trvání se v řadách Srubku vystřídalo více než sto členů. Harmonika jako sólový nástroj byla doplněna o kontrabas, klarinet a housle. Původně ženský soubor se rozšířil o mužskou část a pěvecká složka Srubku tak získala další dimenzi.

Burianky – Soubor byl založen v roce 1986 v Bolaticích. Název souboru si členky vybraly podle bolatické rodačky Marie Burianové, která měla vřelý vztah k národopisným tradicím Hlučínska a měla výborné znalosti v oboru zpěvu a tance. Soubor má v současné době více jak 25 členů a krom dospělých zde vystupují převážně děti různého věku. Soubor je rovněž členem Folklórního sdružení Praha - FOS a svůj repertoár zaměřuje především na Opavské Slezsko.

Vlašanky - Folklórní soubor vznikl v Bohuslavicích roku 2006 a navázal na činnost dívčího folklórního kroužku, který v obci působil v 70. a 80. letech minulého století, pod vedením Mgr. Lucie Hamplové. V souboru jsou zastoupeny členky nejen z Bohuslavic, ale i z Dolního Benešova a Závady. Scénáře k jednotlivým vystoupením píše členka souboru a regionální hlučínská spisovatelka Anna Malchárková. Soubor vystupuje na folklórních slavnostech, lidových veselicích, setkáních seniorů, v domovech důchodců a dalších kulturních akcích jako jsou odpusty, krmáše aj. Na podzim 2007 nazpívaly Vlašanky společně s dalšími folklórními soubory z měst a obcí Hlučínska CD lidových písní z Hlučínska.  

Bejatka - Národopisný soubor ze Štítiny vznikl v roce 1971 na popud folkloristy PhDr. Antonína Satkeho, CSc. Soubor Bejatka ve svých písních, vyprávěních i tancích reprezentuje opavský folklór a jeho nářečí. Čerpá především z odkazu rodačky z Kravař - Dvořiska, spisovatelky a sběratelky Ludmily Hořké. Právě jedna z jejich knižních postav - dívka Beáta (Beatka - Bejatka) byla námětem pro vznik názvu souboru. Soubor se obvykle představuje v tematických pásmech, v nichž spojením písní, vyprávění a tanců navozuje atmosféru jednotlivých událostí a tradic ze života našich předků, např. Smaženi vajec, Čepeni nevěsty, Blejchovani pradla, Glajchova, Dračky, Zabijačka, Deptani zela a další. Soubor získal několik významných ocenění.

Škobránek – Dětský folklórní soubor založil v roce 1997 Rudolf Kurka, umělecký vedoucí štěpánkovického souboru Srubek. Členy tvoří sbor žáků Základní školy, doplněný o mládež.

Májíček – Dětský foklórní soubor vznikl již v roce 1999 při Mateřské škole v Šilheřovicích. Děti se v něm seznamují s historií našeho regionu, s kulturou, písněmi, tanci a řečí našich předků z 19. a poloviny 20. století.