Pavel Blaschke

*24. 5. 1885 Hlučín - † 10. 3. 1969 Dyherrnfurth nad Odrou (pochován v Münsteru)

hudební skladatel, poslední kapelník dómu „Vratislavské školy“

Pavel Blaschke se narodil se v Hlučíně 24. května 1885 jako syn obuvnického mistra zemědělce Richarda Blaschkeho a jeho manželky Antonie, rozené Kalischkové, jako třetí z dvanácti dětí. Již od dětství projevoval výrazné hudební nadání. Spolu se svými dvěma bratry začal hudební kariéru v Dětském chrámovém sboruve Vratislavi. Ve Vratislavi získal také středoškolské vzdělání na Gymnáziu sv. Matyáše a poté absolvoval na Vratislavské univerzitě studium filozofie a teologie. V roce 1909 byl vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem ve Striegau a od roku 1911 kaplanem u sv. Mauricia ve Vratislavi. Současně s duchovní správou se věnoval studiu hudby. V kostele sv. Kříže hrál na varhany a zároveň cvičil na violu. V říjnu roku 1914 se stal divizním farářem jedné slezské domobranné divize. Byl vyznamenán Železným křížem II. a I. třídy. V roce 1918 byl jmenován vikářem a kazatelem vratislavského dómu a začal u dómského varhaníka Siegfrieda Cichy studovat hru na klavír a kompozici. V roce 1922 se v klášteře v Beuronu věnoval sborovým studiím. Svou dizertaci o sboru „Choralis Constantinus“ Jindřicha Isaaka připravoval u profesora Maxe Schneidera na Institutu hudebních věd Vratislavské univerzity. Po promoci v roce 1926 působil až do konce druhé

světové války jako kapelník Vratislavského dómu, učitel gregoriánského zpěvu a docent chrámové hudby na institutu pro školní a chrámovou hudbu vratislavské univerzity.

Po vypovězení z Vratislavi, v roce 1945, žil u bratra Jana v Pačkově a o rok později se vrátil do duchovní služby. Nejprve sloužil jako pomocný kněz a vedoucí chrámového sboru na faře sv. Petra v Oldenburgu, později v letech 1956 – 1968 působil jako domácí kněz na zámku v Darfeld u Coesfeldu a v nemocnici sv. Augusta v Auboltu. Závěr svého života prožil v domově pro přestárlé v Dyherrnfurthu nad Odrou, kde 10. března 1969 zemřel. Jako poslední kapelník německé „Vratislavské školy“ zkomponoval Blaschke šest mší, requiem, několik graduálií a ofertorií a zpěvy Božího Těla pro válečný rok 1943. Ve svých skladbách příležitostně uplatňoval motivy z moravsko-slezské lidové hudby rodného hlučínského kraje.