Pavel Josef Vejvanovský

* 1639 pravděpodobně Hlučín – 24. 7. 1693 Kroměříž

 významný český hudební skladatel a instrumentalista

Místo a datum narození Pavla Josefa Vejvanovského je pro mnohé odborníky diskutabilní záležitostí. Množství dochovaných pramenů však odkazuje na město Hlučín. Pravděpodobné datum narození v roce 1639 ukazuje na dobu, kdy byl jeho otec Václav Vejvanovský mušketýrem ve službách hlučínské vrchnosti, hraběte Jana Jiřího z Gašína. Poté se stal kaprálem hradní stráže mušketýrů na hradě Hukvaldy. Mladý Pavel strávil na tomto hradě mnoho času a zřejmě zde získal své první zkušenosti trubačského umění.

Roku 1644 si Vejvanovští koupili dům v Moravské Ostravě, ve kterém žili do roku 1647, kdy byl dům na samém konci třicetileté války vypálen Švédy. Poté se rodina usadila v podnájmu. V letech 1656 – 1661 studoval Pavel Josef na opavském jezuitském gymnáziu. Během těchto studií napsal své první kompozice a pro vlastní studijní účely pořizoval opisy skladeb jiných autorů.

Pavel poté vstoupil do služeb olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma, který jej odeslal na další studia trubačství do Vídně. V roce 1664 dokončil v Kroměříži svoji první mši. O dva roky později se Pavel oženil s Annou Terezií Minikátorovou, dcerou bývalého kroměřížského primátora. Měli společně 6 dětí a sňatkem získali na náměstí šenkovní dům. Sociální postavení Pavla Vejvanovského ve městě odpovídalo úrovni patricije, jehož prestiž rostla s jeho postavením u dvora. Z poloviny 60. let 17. století pocházejí jeho první duchovní skladby, z nichž několik souvisí s volbou Karla Lichtensteina Castelcorna za olomouckého biskupa. Až do své smrti v roce 1693 působil Vejvanovský v biskupské kapele kroměřížského zámku a současně byl ředitelem kůru při kostele sv. Mořice v Kroměříži.

Pavla Josefa Vejvanovského řadíme k nejvýznamnějším skladatelským osobnostem českého hudebního baroka, o čemž svědčí více než sto jeho dochovaných zkomponovaných skladeb. Těžiště jeho skladatelské tvorby je duchovního rázu (mše, ofertoria, nešpory a žalmy, litanie, antifony apod.). Jen zřídka se setkáváme se světskými skladbami. Vejvanovský zhudebňoval především prózu, jen málo najdeme veršovaný text. V oblasti tanců mistrovsky zdůrazňoval typické barokní kontrasty – terasovitou dynamiku, tanečnost a obřadnost. Zajímavostí je také to, že více než polovina skladeb je psána ve stupnici C dur, zatímco ostatní tóniny jsou zastoupeny podstatně méně.

Osobnost tohoto hlučínského rodáka připomíná název orchestru studentů, absolventů a učitelů Základní umělecké školy v Hlučíně – Komorní orchestr Vejvanovský, působící od roku 1976. V roce 2006 propůjčilo škole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy čestný název Základní umělecká škola Pavla Josefa Vejvanovského Hlučín.

Související publikace

• Pavel Vejvanovský a biskupská kapela v Kroměříži