Profánní architektura

Architektonický vývoj Hlučínska můžeme na dochovaných památkách sledovat od 14. století až do současnosti. Dochovaná díla vypovídají o ambicích šlechty, ale i měšťanstva, které si vystavovalo na náměstích honosné měšťanské domy. Umělecké aspirace mělo rovněž i venkovské obyvatelstvo. Profánní neboli světská architektura zahrnuje řadu zajímavých staveb, které měly různé funkce. Patří sem aristokratická sídla v podobě hradů a zámků, běžná měšťanská a venkovská obydlí, veřejné a správní budovy, obranné funkce městských hradeb a další. Na architektuře Hlučínska lze spatřit jeho vazbu na okolní území a umělecká centra. Na jedné straně to bylo Rakousko s městem Opavou, na straně druhé, zejména po roce 1742, pak Prusko a jeho kulturní centrum ve Vratislavi.

Představme si stručně alespoň některé architektonicky zajímavé stavby. Ve vestibulu hlučínské radnice se nachází erb tehdejšího majitele panství Bernarda ze Zvole. Dokládá renesanční jádro dnes klasicistně přestavěné budovy. Z doby renesance pochází také městské opevnění Hlučína

z roku 1526, jejíž části se zachovaly až do dnešní doby. Zachovány jsou rovněž některé měšťanské domy na náměstí.

Nejvíce staveb na Hlučínsku se zachovalo patrně z 19. století. Jsou to převážně venkovské chalupy s roubenými špýchary, které mají lidový charakter. Rovněž stavby historizujícího slohu jsou na Hlučínsku hojně zastoupeny. Jmenovat můžeme například hospodářský dvůr u zámku v Šilheřovicích z přelomu 19. a 20. století, které je postaveno z režného cihlového zdiva a hrázdění. Z pozdější doby se uplatnil moderní styl při stavbě hospodářského areálu ve Štěpánkovicích, který vyrostl na přelomu 19. a 20. století zásluhou majitele velkostatku, knížete Karla Maxe Lichnovského. Hospodářský areál v Albertovci, zřízený ve 20. letech 19. století, došel na počátku 20. století k radikální přestavbě a dostavbě hospodářských a obytných budov. Tyto stavby, z velké části autorsky spjaté s berlínským architektem Juliem Bühlerem, představují jednu z nejvýznamnějších modernistických architektur celého regionu. Z této doby pochází také romantizující myslivna v zámeckém parku v Šilheřovicích, inspirována anglickou vilovou architekturou. Architektonicky zajímavou stavbou je také Gymnázium v Hlučíně z meziválečného období, úřednické domy v Hlučíně projektované opavským stavebním radou Hansem Kalittou nebo Kulturní dům v Hlučíně z 60. let 20. století.

Výjimečná je také Kremerova vila v Hlučíně, která je jedinečnou ukázkou meziválečné moderny, významem přesahující nejen region, ale i české země. Postavena byla v letech 1933 – 1934 podle projektu Lubomíra Šlapety.