Honění krále ve Lhotce

Ve Lhotce se od roku 1993 obnovila tato slavnost díky starostovi obce Ing. Jiřímu Černotovi a také Heleny Svačkové, která s mládeží nacvičovala do roku 1997 (poté ji vystřídala paní Marie Smolková). Podnětem zvyku byla údajná historická příhoda z dob 30tileté války - chycení švédského krále ve slepém rameni řeky Odry.

Slavnost Honění krále se původně konala na Svatodušní pondělí. Až po roce 1945 se slavnost přesunula na Svatodušní neděli. Den předem se konala příprava a Strojení krále. Děvčata strojila královskou korunu a tři z nich se volily jako KRÁLKY, které poté nesou korunu a vyjednávají s chlapci. Královská koruna je šestidílná, o průměru asi 60 cm, z drátu, který je opleten husím vínem, ověšená cukrovím, preclíky a sušeným ovocem. Nahoře je zahalená šátkem a po stranách jsou na ni přichyceny zlacené papírové koruny pro krále a královnu a velká růžová stuha. Nakonec se koruna pošije kytičkami pro královskou družinu. Chlapci se po ustrojení seřadí do průvodu, často převlečeni za maškary a jdou do hostince, kde je dlouho do noci zábava. Královská koruna zůstává přes noc u hlavní králky.

V neděli odpoledne se jezdci, hoši bez krojů, v bílé košili, jezdeckých kalhotách a vysokých botách sejdou u některého sedláka. Děvčata v krojích jdou průvodem na seřadiště za vesnicí. Teprve odtud jdou všichni k hlavní králce pro korunu a pak průvodem vesnicí na pastviska, kde se honí král. Před válkou byly do průvodu zařazeny krásně vystrojené dvoukolové kočárky tažené koňmi, na nich se vezly děti oblečené v národních i hlučínských krojích. Pestrý průvod tvořili dále pořadatelé, oddíl hasičů místní občané, hosté a mládež. Vše doprovázeno dechovkou se ubíralo na pastvisko.

Po příchodu na závodiště se jezdci odebrali na vykázané místo, kde se učinili poslední přípravy k vlastnímu závodu. Děvčata (králky) je přijdou požádat, aby jim chytili krále. Hoši se nechají uprosit a chystají se k závodu. Na konci závodiště je do země zaražena tyč s přivázaným šátkem. Úkolem jezdců je šátku se zmocnit. Dvě jízdy jsou takříkajíc zkušební. Kterému z nich se to povede ve třetí jízdě, nenechá si jej vzít a namočí ho v řece Odře, stává se králem. Ihned následuje jeho korunovace. Král je uctěn čestným darem a připevní kytici své vyvolené královně, kterou si zvolí z dívek tvořící družinu. Nyní má povinnost uhostit celou družinu, a jako první obětuje korunu ověnčenou pochoutkami. Po této akci se účinkující i obecenstvo odebere na místo, kde probíhají oslavy.

Za první světové války se Honění krále neodbývalo a zvyk se obnovil až po roce 1920. V roce 1968 se konalo Honění krále naposledy, aby se pak tato národopisná slanost odmlčela na dlouhých 25 let.