Spolková činnost po roce 1920

Po roce 1920 nastala na Hlučínsku složitá politická situace. V obcích působila pruská obecní zastupitelstva a četné německé, většinou nacionálně laděné spolky sportovní, tělovýchovné, zemědělské, odborové, živnostenské aj. Byl zde i Německo-moravský lidový svaz, zřízený 14. listopadu 1919, který měl v řadě obcí své místní pobočky. Jeho přímým posláním bylo v německém duchu „ochraňovat práva a zájmy Hlučíňanů v otázkách náboženství, školy, jazyka a kultury“. Dále zde byl Německý kulturní svaz založený roku 1920, který pečoval zejména o německé školství. K nejstarším spolkům na Hlučínsku patřily dobrovolné hasičské jednotky, které v roce 1920 působily již ve 31 obcích. Nejstarší hasičská jednotka byla založena v roce 1881 v Hlučíně. Pozoruhodnou tradici zde měly i německé tělovýchovné organizace. První vznikla roku 1906 v Petřkovicích. Šlo o poměrně početná sdružení od 20 do 100 členů. K roku 1921 zde bylo již 25 německých tělovýchovných a sportovních spolků, v obcích Hošťálkovice a Lhotka byly také dělnické tělovýchovné jednotky. V těchto spolcích se kromě základní tělesné výchovy, prováděné většinou v sálech místních hostinců, hrály i míčové hry. V minulosti se těšily největší oblibě pálkovaná, míčová

pěstní hra a míčová hra s bubínkem. První písemná zpráva o kopané na Hlučínsku pochází z roku 1913, kdy se sehrál přátelský zápas mezi Hlučínem a Ratiboří. Kopaná na Hlučínsku se více rozšířila po připojení k ČSR. Místo dřívějších spolků Německých válečných veteránů existoval nyní téměř v každé hlučínské obci Německý spolek válečných invalidů, vdov a sirotků. Zvláštní zmínku zasluhuje také Německý mužský pěvecký spolek v Hlučíně.

České spolky byly podporované zejména českými učiteli a lidmi, kteří se na Hlučínsko přistěhovali po roce 1920. Vedle školy byla v popředí zájmu nové státní moci na Hlučínsku kultura a osvěta, pěstována v duchu českých národních tradic a státních zájmů. Této práce se ujala Matice opavská. Vedle péče o školy především zakládala pěvecké, hudební a divadelní soubory, pořádala kulturní zájezdy, divadelní představení, přednášky atp. Vedle Matice Opavské působila v západní části Hlučínska se stejným programem Matice osvěty lidové. K činnosti obou matic přibyly tělovýchovné jednoty Sokol a Orel. Obě byly založeny v roce 1921 v Hlučíně a 1923 ve Vřesině. V roce 1923 byly založeny v Hlučíně, Chuchelné a Kravařích první čsl. sportovní kluby. Působily zde také české hasičské sbory a české hospodářské spolky. V roce 1924 bylo na Hlučínsku evidováno již přes 200 českých spolků.

Jestliže česká škola a české kulturní spolky a instituce měly za úkol získat Hlučíňany pro československou státní myšlenku a „probudit je ze stoletého národního spánku k novému životu“, usilovaly naopak německé elity o to, aby byla zachována kontinuita v hodnotách německého národního ducha a aby se Hlučíňané nadále cítili tzv. kulturními Němci. Soustřeďovaly se tak na činnost německých spolků. Po územní reorganizaci v roce 1928 se vytvořily příznivé podmínky pro německou spolkovou činnost. Vedle již stávajících spolků začaly vznikat Lidové svazy německých katolíků a jiné německé katolické spolky (Spolky mladých, Spolek mužů a jinochů, Spolek žen a dívek, Spolek katolických tovaryšů, řemeslníků, Spolek sv. Cecílie v Hlučíně, Spolek sv. Terezie v Sudicích aj.). Vedle nich zde působila celá řada malých zájmových sdružení – včelaři, zahrádkáři, Spolek podomních obchodníků v Kravařích a Koutech, Nadace Srdce Ježíšova v Kravařích, Sdružení německých zemědělců na Hlučínsku nebo Unie horníků aj. 

Koncem roku 1934, v souvislosti s nástupem Hitlera k moci a následnou proněmeckou a prohitlerovskou aktivitou v ČSR, byly úředně zakázány německé spolky ve 13 hlučínských obcích. Přesto zde nadále působilo 62 německých spolků. Již v roce 1936 lze pozorovat jejich oživení, i vznik nových. Pravidelně se konaly veřejná cvičení, různé sportovní soutěže. Byly aktivní i německé ochotnické scény.

 

Po 2. světové válce docházelo k postupné poválečné obnově. Začaly vznikat pěvecké, divadelní a jiné kroužky. Pozornost se začala věnovat i dřívějším zvykům a tradicím. Vznikaly tělovýchovné a sportovní jednoty i jiné společenské a zájmové spolky. Pro jejich činnost však chyběly kulturní sály i místnosti. Neuspokojivá byla i síť tělovýchovných ploch a zařízení. Asi 80% sokolských jednot se mohlo vykázat pouze cvičnou loukou, na níž byly postaveny branky pro kopanou. Tělocvičny měly v okrese Hlučín čtyři obce, a to školní. Za této situace nebylo možné v řadě obcí nacvičovat na I. spartakiádu, která se konala v roce 1955. Koupaliště a lehkoatletické dráhy zde nebyly vůbec. Situace se poněkud zlepšila výstavbou nových školních budov a tím i tělocvičen, sportovního areálu v Hlučíně a Dolním Benešově, nemluvě o drobných úpravách v řadě dalších obcí koncem 50. let. Dominantní sportovní záležitostí obcí byl fotbal.

Související publikace

• Historie kopané na Hlučínsku
• Hokejové Kravaře
• Prajzáci aneb k osudům Hlučínska 1742 - 1960
• Prajzáci II. aneb Hlučínsko ve staronové vlasti 1920 - 1938