Hlučínská radnice

První zmínka o radnici v Hlučíně pochází z roku 1616, kdy město postihl velký požár. Shořela polovina města, mimo jiné i zámek, kostel a radnice, která stávala na jižní straně náměstí. K obnově radnice došlo roku 1618. V roce 1659 si město postavilo novou, dřevěnou radnici na východní straně náměstí, v místě, kde stojí radnice dnešní. Mnohem menší budova staré radnice byla poté přebudována na školu. Při rozsáhlém požáru roku 1761 radnice do základů vyhořela a nová byla postavena o 4 roky později. V roce 1843 je připomínána jako stavba s věží. Roku 1868 byla původní radnice zbořena a na jejím místě vystavěna nová, jejíž vzhled odpovídá dnešní podobě. Stojí na místě tří původních domů. Radnice je pozdně klasicistní stavba, stojící uprostřed jihovýchodní strany náměstí a vyzdobena novodobým balkónovým portikem. Součástí radnice je také vedlejší dům zvaný „Zádruba“ a k němu navazující prosklená část budovy C Městského úřadu.

Mírové náměstí

Mírové náměstí o velikosti asi 85 x 115 metrů a rozlohou necelého hektaru, je obestavěno 28 domy, z nichž radnice a bývalý hotel Slezan (dnes prodejna Slezan) jsou prohlášeny za kulturní památky. Celé historické jádro města je vymezeno na severu přibližně ulicemi Na Valech a Generála Svobody, na severovýchodě ulicí Hrnčířskou, na jihovýchodě, jihu a západě novou komunikací Ostravskou. Od roku 1992 je toto jádro prohlášeno chráněnou památkovou zónou.

Povrch náměstí, kdysi zpevněný „kočičími hlavami“, byl roku 2005 zrekonstruován podle projektu architektů Renaty a Petra Májkových. V dlažbě náměstí jsou připomenuty některé již zaniklé objekty. Jedná se o kapli sv. Jana Nepomuckého z roku 1725, která byla zbourána na začátku 2. světové války.

Také je zde připomenuta kašna zvaná „Kadža“, která stávala ve středu náměstí a představovala jediný nevysychající zdroj pitné vody pro obyvatele náměstí a blízkého okolí. Byla zásobována vodou ze studní v místě nazývaném Vařešinky. Vodu přivádělo dřevěné potrubí z provrtaných dubových kmenů. Kašnu i přivaděč prý nechal postavit hrabě Rothschild jako součást vodovodu, zásobujícího vodou panský velkostatek na Opavské ulici. V 60. letech stávala v těchto místech benzínová pumpa a jímka, která sloužila jako cisterna na benzín. V dlažbě je také viditelná stopa po hlavní silnici, ještě nedávno úhlopříčně procházející náměstím. Nově byly do dlažby vkomponovány znak města a růžice s ukazateli světových stran.